1. Drahotní řád Rudolfa II. z roku 1578
Řád vydaný císařem Rudolfem II. dne 12. srpna roku 1578 upravoval ceny potravin a výrobků, které byly závazné pro všechny řemeslníky a obchodníky v Českém království. Tomu odpovídá i jeho členění po jednotlivých výrobních odvětvích.
Edice tohoto pramene vyšla v Praze roku 1887 v rámci 5. svazku řady „Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu“ a jeho editorem byl Antonín Gindely.
2. Generální cechovní patent z roku 1731
Patent vydaný 16. listopadu roku 1731 císařem Karlem VI. se stal vůbec první právní úpravou, která byla závazná pro všechny cechy v českých zemích bez ohledu na právní status měst (královská, vrchnostenská apod.). Patentem bylo cechům nařízeno předložit svá privilegia k revizi královským úřadům a zrušil instituci zemských cechů. Progresivní opatření bojovala s tradičními rituály, vyloučením nemanželských dětí či protekcí mistrovských synů. Nově byla zavedena do českého právního prostředí instituce fedrovních listů.
V souladu se zněním patentu i následné prováděcí vyhlášky si každý cech musel opatřit exemplář generálního cechovního patentu. Proto se jednalo o poměrně běžný tisk, kterých se do dnešních dnů dochovalo v cechovních fondech velké množství.
3. Prováděcí předpis ke generálnímu cechovnímu patentu 1732
Dne 18. ledna roku 1732 byl vydán dokument, který specifikoval distribuci exemplářů generálního cechovního patentu cechům a rovněž určoval postup revize jejich dosavadních artikulí královskými úřady. Za tímto účelem rozdělil města v jednotlivých zemích do čtyř tříd.
Obdobně jako v případě generálního cechovního patentu si cechy obstaraly rovněž výtisk prováděcího předpisu, který si velmi často nechávaly svázat do desek spolu s patentem.
4. Generální cechovní artikule 1739
V důsledku rozsáhlé revize cechovních artikulí, která následovala po vydání generálního cechovního patentu, byly odhaleny velké rozdíly v základních ustanoveních jednotlivých organizací. Proto se panovník rozhodl vydat další normativ, jenž měl sjednocovat základní principy fungování cechů. Dne 5. ledna roku 1739 vydal císař Karel VI. generální cechovní artikule. Ty s okamžitou platností nahrazovaly dosavadní řády cechů ve městech třetí a čtvrté kategorie (podle klasifikace prováděcího předpisu z roku 1732). Pro cechy ve městech první a druhé kategorie byly generální cechovní artikule závazné pouze v těch záležitostech, které nebyly upraveny jejich vlastními statuty.
Generální cechovní artikule vytvářely spolu s generálním cechovním patentem základní právní rámec cechovnictví v českých zemích až do vydání tzv. prozatímního živnostenského řádu v roce 1859. Pro oba dokumenty se vžilo jednotné označení – generálie. Netřeba zdůrazňovat, že i text generálních cechovních artikulí si musela každá organizace obstarat a jednou do roka předčítat tato ustanovení všem členům cechu na shromáždění.